dnes vám přináším první ze série článků o dnešním světě. Nedávno jsme se ve škole bavili o sociálních sítích. Právě to mě inspirovalo k vytvoření tohohle článku, akorát jsem to trochu rozšířila. Řekla bych, že sociální sítě jsou v dnešní době velmi probírané téma a i já k němu mám, co říct.
Už na začátku bych chtěla říct, že nikomu neberu jeho názory a že tohle je pouze můj úhel pohledu. V dnešním světě se stává čím dál tím více, že lidé žijí spíše svým virtuálním životem než-li tím reálným. Častokrát se tyto dva světy ani nepropojují, žijeme tam a pak zase tady. Výhodou a zároveň i nevýhodou virtuálního života je to, že je prakticky bez jediné překážky. Když na nějakou náhodou narazíme, tak jí buď škrtneme nebo vymažeme z přátel na facebooku. Internet nám ukazuje, jen to, co chceme vidět. Tedy, nenaučí nás řešit problémy. Jenomže takhle to v reálném světě nefunguje, nemůžeme jen tak škrtnout špatnou známku z matiky a odebrat si z přátel svého přítele. Realita je tak trochu jiná a mnohdy i tímto nepříjemnější.
Tento virtuální život nám začíná pomalu nahrazovat představy a my si jím můžeme kompenzovat naše nedosažené cíle stejně jako bychom to dělali v reálu ale v opravdových představách. Tohle je mnohem snazší cesta. Řekněme, že ve skutečném světě nejste příliš populární a oblíbení, ve virtuálním si stačí vyfotit nějaké pěkné selfiečko, mít hodně přátel a palce nahoru se sbírají sami. Tím vám roste sebevědomí, které v reálu mít ani nemáte. Proč? Protože vám "olajkovali" fotku profily lidí z nichž většinu můžete označit jako známé a se zbytkem si neřeknete na ulici ani "ahoj."
Zároveň vám internet okamžitě poradí a usnadňuje vám život. V reálném světě se musíte sejít s přítelem, popovídat si a zase dojít domu a to většinou pěšky. Co vám ale umožní sociální sítě? Z pohodlí domova můžete být se svými kamarády i na druhé straně světa během vteřin.
Díky virtuálnímu životu ovšem přestáváme skutečně prožívat. Čeká nás nějaká akce například koncert a my si neužíváme chvíli samotnou. Jde nám jen o to, abychom na náš mobil zachytili, co nejlepší moment, který potom přidáme na naší zeď, aby všichni viděli, jak jsme se hrozně bavili. To je celé. Nežijeme pro ten okamžik v realitě, ale pro to, co přijde potom na sociálních sítích, aby si všichni mohli prohlédnout, že jsme na tom koncertě opravdu byli a že jsme měli opravdovou zábavu. Přitom nešlo o nic jiného, než-li o pěknou pózu na fotku s americkými úsměvy.
Jak bych tohle všechno ukončila? Asi tím, abyste tento článek brali s nadhledem. Samozřejmě, nemluvím tady o každém z vás, ale o mase lidstva, kam směřuje. Když s tím nebudeme nic dělat, tak to povede ještě dál. Už takhle to má dost špatné účinky-děti mají čím dál menší fantazii, my představy, nedokážeme se postavit problémům a to je jenom začátek. Bohužel, i přes všechno tohle i já sama sociální sítě navštěvuji a žiji dost často virtuálním životem (i teď, když píšu tenhle článek). Jenomže, jak jinak má člověk v dnešním světě žít? Vždyť by nám uniklo tolik věci a najednou bychom nebyli tolik cool nebo in.
Mějte se krásně,
Anne
Mějte se krásně,
Anne
Virtual Life
Hello,
today I show you the first arcticle from series articles about today's world. Recently we talked about social networks in the school. This talking was my inspiration for this article, but I extended this topic about today's world. I think, that social network is most discussed topic and I want to say somenthing about it.
At the beginning I want to say, that I'm not taking your views and this article is just my point of view. In today's world it becomes more and more, that people live their virtual lifes rather than their real lifes. Most of the time these worlds are differently, we live there and than we live here. Avantage and also unandvantage virtul life is, that virtual life don't have any obstacles. When we find some we delete it or remove from friends on facebook. Internet show us what we want to see. So it doesn't teach us problem solving. But it doesn't work in real life, we can't delete bad grade from math or remove our friends. The reality is a bit different and often enjoyable.
This virtual life slowly replaces our notions and it compensates our missed objectives. This is the easier way. Let's say, that in real life you aren't so much popular person, but in virtual life you just snap some nice selfie, you share it on your time-line and people give "likes" to you. Your self-confidence grows up and you're happy. But why? Because few people gave "likes" to your photo. Most of them don't say neither "hi" when they see you on the street. They are strangers.
Internet immediately advice and help you. In real life you must go out with your friends, you must talk a than you must go home mostly on foot. But what social networks do? You can be with your friends from the comfort of your home in few minutes.
Virtual life is destroying our real experience. We go to concert (for example) and we don't enjoy this moment. We just want picture from this concert for our friends. We want show them how we enjoyed it. It's all. We don't live for the moment, we live for what will come after it when we share our "super" experience from trips. All it's just theater with American smiles.
How I can end it? Take this article easy! Of course, I didn't talk about all of you, but about mass of humanity. When we'll not do anything with that, it will be worse and worse. Now it has bad effects-children have less imagination, we too, we can't face to our problems and this is just beginning. Unfortunately, I spend my time on social networks and I live my virtual life too. But how someone live in today's world without virtul life? We'd miss so many things and we weren't cool enough or in.
Have a good time,
Anne
Máš pravdu, souhlasím s tebou. Naštěstí nejsem jedna z těch, kteří by si neužívali život bez toho, aby mohli zachytit nějakou dobrou fotku na instagram. V něčem se určitě také vidím, ale naštěstí to není tak hrozné. Pěkně jsi vyjádřila svůj názor, moc hezky napsané.
OdpovědětVymazatSouhlasím s tebou. Někteří jenom koukají do mobilu a jen si s někým píšou místo toho, aby si někým povídali. Já si tedy různé události užívám a nedávám věci na zeď na facebooku, protože nemusí vědět, co mám, co dělám. Mě taky nezajímá, že mají rýmu. To mě nejvíc dostává, že na facebooku napíšou, že jsou v koncích, ale napíšou to kvůli maličkosti. Prostě nejsou zvyklí, řešit problémy.
OdpovědětVymazatlifeis-beautiful@seznam.cz